Novinky
Dětský den s kloboukem, čapkou nebo kšiltíkem a naposledy také s mamutem (28. 8. 2010)
Vydané tituly: Severní Morava sv. 96, vydalo VM v Šumperku v roce 2010, 96 stran, 45 Kč.
Vyšlo 96. číslo vlastivědného sborníku Severní Morava. Za 45 Kč ho lze zakoupit ve foyeru Výstavní síně a v informačním centru Muzea v Šumperku, v muzeích v Mohelnici, Zábřehu, Památníku Adolfa Kašpara v Lošticích, na zámku v Úsově a v Knihkupectví Duha v Šumperku.
Jako výhodu vlastivědných sborníků obecně vidím v jejich možnosti nabídnout čtenáři pestrou škálu prací nejrůznějšího charakteru od historických sond, přes zajímavosti, zprávy až po recenze. Obsahová pestrost se projevuje také ve formě, kterou autor použije. Od analýzy, odlehčeného vyprávění až k dialogu. Vše je ve sborníku dovoleno. Tak si vybere laik i odborník, vlastivědec i umělec, student i profesor.
Všechny tyto výhody najdete i v 96. svazku Severní Moravy, který se brzy objeví mezi novými muzejními tituly.
(mb)
František Hekele a mohelnické muzeum 1949-1969,
aneb brány muzea otevřel dokořán
Hana Bednářová je absolventkou Gymnázia v Zábřehu a v rámci středoškolské odborné činnosti v tomto roce zpracovala práci, jejímž ústředním tématem je role individuality v muzejnictví v letech 1949-1969 (na Mohelnicku a Loštičku s přesahem na Zábřežsko a Šumpersko). Svým rozsahem (59 stran), množstvím prostudovaného materiálu i počtem zúčastněných pamětníků vzbuzuje práce obdiv a v mnoha případech by mohla být i vzorem pro leckteré historiky profesionály. To se odrazilo i v hodnocení, z 16 prací, které postoupily do celorepublikového kola, se umístila na hezkém osmém místě.
Ve své práci se soustředila kromě jiného na zhodnocení osobnosti Františka Hekeleho, který se stal jedním z mnoha dobrovolných pracovníků, správců muzea na přelomu 40. a 50. let 20. století.
Byl to správce, který svou pracovitostí a nadšením dokázal i v dobách totality vytvořit z mohelnického muzea skutečné kulturní centrum města Mohelnice. Nebyl však sám, v práci uvádí H. Bednářová jména spoluobčanů, jako byli J. Horký, V. Kapl, V. Křupka, J. Kubica nebo J. Krejčíř a další, kteří mu pomáhali. Autorka stopuje Hekeleho činnost výstavní, badatelskou, organizační, přednáškovou a publikační v kontextu muzejní činnosti ve zmiňovaném období, které rozhodně nebylo rozvoji muzejnictví, pokud neopěvovalo přednosti socialismu, příliš nakloněno.
F. Hekele, který publikoval v nejrůznějších časopisech, byl jedním ze spoluzakladatelů Severní Moravy, v níž publikoval zejména v jejích prvních svazcích, např. článek Co se dříve pěstovalo na Mohelnicku (SM 1/1957, s. 43-44), Třebůvka, přítok Moravy (SM 1/1957, s. 12-17), Zaniklá papírna na Mírově (SM 2/ 1957, s. 55-56) nebo Zaniklé tuhové doly ve Svinově u Mohelnice (SM 1/1957, s. 32-55). Je potěšující, že sborník přestál všechny možné historické peripetie a že i přes nepříznivý současný ekonomický trend může vycházet i nadále.
Na závěr jako odkaz F. Hekeleho dalším badatelům a historikům je možné uvést pasáž z práce samotné: „Příběh Františka Hekeleho dokazuje, že nejen občanská pasivita byla součástí života občanů socialistického Československa. Nedá se označit jako příslušník pasivní masy, se kterou je často ztotožňována většina společnosti. Hledejme v minulosti další občany, které komunistický režim nezasáhl přes svoji tvrdost totalitně.“ (str. 36).
H. Bednářová spolupracovala a materiály čerpala z muzejních archívů v Mohelnici a v Šumperku. V tištěné i elektronické podobě je práce zájemcům o toto téma k dispozici v mohelnickém muzeu.
Na závěr bych se chtěla se čtenáři podělit o dobrý pocit ze skutečnosti, že i přes obtížnost zpracovaného tématu a množství nejrůznějších jiných soutěžních témat si H. Bednářová vybrala právě téma regionálního muzejnictví a že se tak výborně umístila i v celorepublikovém měřítku.
Miluše Berková
Přehled akcí Vlastivědného muzea v Šumperku na září 2010.
Měsíční přehled Vlastivědného muzea v Šumperku najdete zde.
Takový byl "Den v muzeu" (4.8.2010)
Prázdniny se přehouply do druhé půlky, a to je doba, kdy se může stát, že se děti začínají trošku nudit. Na to mysleli v muzeu, a tak na 4. srpna připravili pro rodiny s dětmi akci nazvanou Den v muzeu, kde na děti čekaly hry, soutěže a různé kvízy.
Přes 400 návštěvníků využilo této příležitosti a ověřilo si svoje znalosti a dovednosti. Obdobnou akci připravují muzejníci na 28. srpna od 14 hodin v prostorách Pavlínina dvora. Dětský den s kloboukem, čapkou nebo jinounápaditou pokrývkou hlavy bude pro všechny, kdo mají rádi zábavu a legraci. Čeká je např. šest ran do klobouku, hod kloboukem na cíl, překvapení v klobouku a troška poučení na výstavě Nechte na hlavě, která bude v tento den otevřena. Honem na mamuta nebo experimentální archeologií se budeme naopak loučit s výstavou Cesta do pravěku. Posledním dnem výstavy je 29.srpen.
Nový článek Márii Kudelové - Bednářské nářadí posledního bednáře v Lošticích ve sbírkách VM najdete zde.
Vyhlašuji soutěž o nejlepší makrofotografie hmyzu!
Fotíte rádi „hmyzáky“ všeho druhu? V tom případě potřebujeme právě Vás a Vaši lásku k přírodě, uměleckou touhu a kreativitu. Pokusíme se vytvořit dokonalý mikroskopický pohled do duše našich šestinohých přátel, kteří obývají planetu Zemi již od prvohor. Nejlepší a nejdokonalejší fotografie budou vybrány pro chystanou výstavu věnovanou bezobratlé fauně, konanou příští rok v Muzeu Šumperk.
Fotografie zasílejte, prosím, na můj služební e-mail milan.dvorak@muzeum-sumperk.cz. Prosím Vás však o jedno. Zasílejte fotografie v malém formátu, aby nedošlo k zahlcení schránky. Pokud budou Vaše fotografie vybrány, pak Vás požádám o zaslání v plné velikosti na CD.
Mgr. Milan Dvořák
zoolog a geolog Vlastivědného muzea v Šumperku
Nové přírůstky na Úsově
Malý zookoutek na nádvoří zámku Úsov se rozrostl o roztomilá žlutá housátka, o čerstvě vylíhnuté pávy a o blonďatou kamerunskou kozu Lamu. Přijďte se sami podívat!!!
Nový článek Míly Filipové "K nedožitým osmdesátinám Freda Habermanna" najdete zde.
Lovecko-lesnické muzeum na zámku Úsov je v provozu v běžných otevíracích dobách. Silnice vedoucí pod zámkem v Úsově ve směru od Šumperka a Mohelnice na Uničov je opět průjezdná.
Nový přírodovědný obor ve Vlastivědném muzeu v Šumperku zahajuje svou činnost
Drobná šestinohá fauna - brouci - je námi často přehlížena a opomíjena. Mnozí se jí, ať oprávněně, či nikoli, spíše obávají a vyhýbají se jí. Proč ? Někteří zástupci hmyzí říše nám totiž způsobují nemalé škody. Ničí nám úrodu či jsou již od pohledu nevábní nebo nás obtěžují bodáním či štípáním. Příkladem může být nadčeleď Elateroidea, která je početná a velmi zajímavá, zahrnující ve svém sledu spíše menší a subtilnější zástupce, kteří si přesto zaslouží naši pozornost. Pojďme tuto faunu spolu poznávat a přestat se jí bát, stejně tak jako ostatních zástupců hmyzí říše.
Zoologický směr VM v Šumperku se tak začne ubírat jinou cestou. Po mých předchůdcích zaměřujících se na vodní bezobratlé, ptáky a savce se budu, jakožto nový zoolog muzea, zabývat entomologií, a to především řádem brouků (Coleoptera). Průzkumně vědecká činnost se zpočátku zaměří na okres Šumperk s následným porovnáním mozaikově vybraných lokalit ČR, případně v zahraničí.
Z nadčeledě Elateroidea jsou u nás nejpočetnější kovaříci Elateridae, dříve nazýváni pružníci. Jejich nejznámější vlastností je schopnost vymrštit se z pozice na zádech zpět na nohy. Mají podlouhlé drobnější a válcovité tělo zúžené v terminálních částech, zbarvení většinou nenápadně hnědavé až zelené, někdy však křiklavě rudé. Jejich larvy se nazývají drátovci. Způsob života je často podobný. Dospělci žijí buďto na kmenech stromů či na vegetaci, larvy jsou většinou býložravé - kovařík obilný Agriotes lineatus (L.), se stává někdy i lovcem jiných druhů larev hmyzu vyskytujících se ve ztrouchnivělém dřevě - kovařík krvavý Elater sanguineus (L.)
Nejznámější podskupinou nadčeledě jsou zcela jistě světlušky Lampyridae, svatojánští broučci, jenž byli předlohou pro nejednu pohádku. Odpradávna provázejí naše kroky a svítí nám na cestu. Larvy žijí v měkkýších, jim podobné bezkřídlé samičky vábí zelenavým světlem ve vzduchu poletující a zelenavě svítící samečky. Luciferinem tak prosvěcují stinná a bujně zarostlá místa vegetací světluška menší Phausis splendidula (L.) a světluška větší Lampyris noctiluca (L.)
Křiklavým zbarvením na sebe upozorňují dlouhoústcovití – Lycidae, dávajíc tak ptákům jasný signál o své nepříliš velké poživatelnosti. Na květech složnokvětých a okoličnatých rostlin můžeme najít jednoho z našich sedmi druhů této čeledě,jenž má měkké tělo, rýhované červené krovky a červený jamkovitý štít - Dictyoptera aurora (H.) dlouhoústec červený. Velmi je připomínají páteříčci - Cantharidae, obývající stejně jako dlouhoústci luční ekosystémy. Například Rhagonycha fulva (S.) páteříček žlutý. Za jakýsi mezistupeň mezi světluškami a páteříčky by se daly označit Drilidae, například ochlupený Drilus flavescens (G.).
Výčtem dalších řádů bych mohl pokračovat, neboť hmyzí říše je velmi rozmanitá. Seznamovat se s ní budeme postupně na výstavách a přednáškách, které muzeum pro své návštěvníky připravuje.
S dotazy týkajícími se nejen entomologie, ale i zoologie se můžete obracet na adresu milan.dvorak@muzeum-sumperk.cz, v muzeu jsem k zastižení v pondělí až pátek od 8 do 13:30, po telefonické dohodě na 583363089.
Mgr. Milan Dvořák
zoolog a geolog
Dlouhoústec (Lygistopterus sanguineus)
Kovařík (Podeonius acuticornis)
Omalisus fontisbellaquei
Páteříček (Cantaris rustica)
Světluška (Lampyris noctiluca)
Znovu objevený zámek Úsov, aneb typ na rodinný i školní výlet
Již počátkem dubna se otevřou brány našich hradů a zámků. Nejinak tomu bude i 3. dubna v sobotu na zámku v Úsově, kde v tomto roce čeká návštěvníky řada zajímavých expozic a novinek. Úsov v loňském roce navštívilo 43 000 návštěvníků, číslo jistě na první pohled úctyhodné, ale stále pokulhávající např. za návštěvností hradu Bouzova. Jako by se návštěvník rozhodl začít svůj výlet na Bouzově s pevným přesvědčením navštívit ještě Úsov, ale už se mu nedostalo sil.
Milý návštěvníku, zkus letos obrácené pořadí a jistě mi dáš za pravdu, že hrad stojí za to navštívit a že nebudeš litovat. Hrad Úsov patří totiž k nejstarším hradům na Moravě, poprvé zmiňovaný již v roce 1260, na což se často zapomíná. Proto jsme se již loňského roku rozhodli zpřístupnit jeho nejstarší část, tzv. Vlašimský palác, s novou interaktivní expozicí pro děti nazvanou „Hádanky pánů z Vlašimi“. Dětský, ale i dospělý návštěvník se musí propracovat řadou záludných otázek a nelehkých úkolů až k vytouženému cíli. Vše se odehrává v prostorách, v nichž malby a kulisy navozují atmosféru např. černé kuchyně, místnosti, v níž se provozoval hazard, nebo sálu pána z Vlašimi či středověké mučírny. Expozice tvoří součást celkové prohlídky hradu, ale je možné navštívit ji i samostatně.
Osvěžení a zajímavý pohled do malebného údolí pod hradem nabízí zpřístupněný ochoz mezi palácem a Starou školou až k paláci boskovickému nebo posezení v hradní kavárně či venku na terase hradního nádvoří. Atrakcí především pro městské děti je malý zoologický koutek se vznešenými pávy nebo kozami kamerunskými.
Na závěr lze jen připomenout skutečnost, že Úsov je znám především jako Lovecko-lesnické muzeum, které je ojedinělým muzeem tohoto typu ve střední Evropě, prezentující lichtenštejnské lovecké a přírodní sbírky v původní instalaci z přelomu 19. a 20. století.
Ve třetím poschodí zámku se pak nachází Galerie akademického malíře Lubomíra Bartoše, rodáka z nedaleké Klopiny u Úsova, který svoji tvorbu zasvětil rodnému kraji.
Za zmínku stojí nově zrekonstruovaná budova tzv. Staré školy se stálou expozicí Úsov – kolébka lesnického školství na Moravě.
Úsov - to nejsou jen lovecké trofeje a expozice, ale i zajímavé akce pro dospělé a děti.
Pracovníci Vlastivědného muzea v Šumperku a hradu Úsova se těší na Vaši návštěvu
M.Berková
Úzkorozchodné dráhy a drážky na šumperském okrese
Zdeněk Gába
Úzkorozchodné dráhy a drážky na šumperském okrese je titul, který jako nový, v edici Knihovnička Severní Moravy již 29., vydalo v těchto dnech Vlastivědné muzeum v Šumperku.
„Dráhy o úzkém rozchodu se u nás začaly budovat po roce 1870 a zvlášť rychle jich přibývalo od roku 1890. Zlatá doba úzkorozchodek trvala do šedesátých let 20. století, kdy začíná etapa jejich zániku a s koncem 20. století na povrchu prakticky zanikají. Nahradily je automobily, dopravní pásy, vysokozdvižné vozíky a další vymoženosti moderní techniky“,píše v úvodu knihy její autor RNDr. Zdeněk Gába.
Materiály k danému tématu zpracovával od roku 1996 a nyní je předkládá veřejnosti. Faktograficky bohatá knížka sympatického formátu, ve slušné grafické úpravě je dílem grafického studia SCARON, s.r.o., a lze ji koupit za 40 Kč v informačním centru, ve foyeru muzea a na jeho detašovaných pracovištích. Potěší zájemce o vlastivědu a může být i sympatickým dárkem.
Z. Gába je geolog, který byl v šumperském muzeu zaměstnán v letech 1968-2007. Publikoval především v oboru geologických věd, psal ale také o historii těžby a o použití nerostných surovin a o historii dopravy. Málokdo však ví, že vedle vědeckých prací se zabýval také beletrií a poezií. Připomeňme, že 2. srpna tohoto roku oslaví dr. Gába sedmdesátiny.
(mb)
Nabídka přednášek
Vlastivědné muzeum přichází s nabídkou souboru přednášek, které by přispěly ke zkvalitnění výuky, k prohloubení poznatků z regionální historie, literatury a přírodních věd.Pracovníci muzea jsou po vzájemné domluvě schopni a ochotni přizpůsobit svůj výklad věkových kategoriím žáků a studentů od základních informací až po vysoce odborný výklad.
Přednášky se mohou konat v novém přednáškovém sále, který se nachází ve východním křídle muzea, (vchod přes RMIC přímo z parku), dále v muzeích v Zábřehu, Mohelnici, Lošticích, na zámku v Úsově nebo přímo ve Vaší škole.
V případě zájmu nás prosím kontaktujte na tel. čísle 583 363 094, zajišťuje Ing .DanaVláčelová dana.vlacelova@muzeum-sumperk.cz nebo na adrese muzea vmsumperk@muzeum-sumperk.cz.
Vstupné na přednášku je 10 Kč.
Přednášky uskutečněné mimo muzeum budou zpoplatněny formou vstupného.
Seznam přednášek naleznete zde.
Galerie mladých
Galerie mladých při Galerii Šumperska je otevřena od 30. 3. 2007. Je umístěna v předsálí přednáškového sálu ve východním křídle šumperského muzea. Dává možnost vystavovat mladým či začínajícím tvůrcům. Omezením je pouze zákaz prezentace obscénních či zákonem vyloučených námětů a věk do 50 let. Propůjčení prostor je bezplatné, propagaci a instalaci výstavy si musí autor zajistit sám. Muzeum zapůjčí dle svých možností instalační mobiliář a zajistí přístupnost výstavy v souladu s provozními hodinami Regionálního a městského informačního centra. Délka trvání výstavy je nejméně jeden měsíc.
Termín výstav v Galerii mladých je možné domluvit ve Vlastivědném muzeu v Šumperku u ing. Dany Vláčelové, tel. 583 363 094, e-mail: dana.vlacelova@muzeum-sumperk.cz.
