Zábřežská madona

Inv. č.: H 3928, sbírka zábřežského muzea, podsbírka historická.

 

V roce 1964 byla tehdejšímu Vlastivědnému ústavu v Šumperku věnována nenápadná soška z lipového dřeva, považovaná za lidovou tvorbu 18. století. Tajemství jejího pravého původu odhalilo až restaurování na začátku devadesátých let 20. století, kdy bylo zjištěno, že se jedná o pozdně gotickou madonu z konce 15. století.

Dříve bylo o skulptuře zobrazující Pannu Marii s dítětem známo jen tolik, že zdobila několik desetiletí oltář tzv. Šubrtovy kapličky. Tato drobná stavba dodnes stojí vpravo u cesty vedoucí souběžně s železnicí ze Zábřeha do Lupěného. Druhotné přemalby a odění Panny Marie i Ježíška do novodobého textilního oblečku zcela potlačily pozdně gotický vzhled sochy. Jak tedy můžeme vidět na dochované fotografii z třicátých let 20. století, nic nenasvědčovalo tomu, že by se mohlo jednat o umělecky nesmírně hodnotné dílo, přesahující svým významem hranice šumperského regionu.

Sedící madona je zachycena v dlouhých šatech přepásaných páskem a v plášti kolem ramen, jenž vytváří bohatě zvlněnou drapérii. Pod nízkou korunkou na hlavě jí splývají dlouhé vlnité vlasy až k opěradlu trůnu. Levou rukou přidržuje na klíně sedící postavičku nahého Ježíška, který se s uvědomělým výrazem dospělého muže dívá na diváka a pravicí mu žehná. Barevnost sochy je dnes sladěna zlatohnědými tóny, původní polychromie je nejlépe zachována na vlnitých vlasech madony, obličeji a ve spodní části svrchního modrého pláště. Na několika detailech je patrná i červeň šatu a prvotní zlacení korunky. 

Po restaurátorských pracích, jejichž hlavním úkolem bylo odstranění nepůvodních vrstev přemalby, petrifikace a konzervace užitého materiálu, následovala snaha o zařazení díla do kontextu gotického umění na Moravě. Dosavadní bádání se opírá o stylovou analýzu díla. Jak uvádí Zdena Jeřábková, ztvárnění madoniny oválné hlavy s vysokým čelem a lyrická výrazová složka figur napovídají, že autor sochy byl obeznámen se švábskou produkcí Hanse Multschera (1400–1467) i tvorbou holandského sochaře Nicolause Gerhaerta van Leydena (1420–1473), což je patrné z prostorově rozevřeného tvaru skulptury. Měkce provedená drapérie šatu však posouvá vznik sochy až na rozmezí let 1490–1500, kdy byla dřevořezba pravděpodobně objednána pro výzdobu farního kostela sv. Bartoloměje v Zábřehu.

Madonu si můžete prohlédnout kromě naší stálé expozice Muzea Šumperk i na webu: www.esbirky.cz a www.3dsbirky.cz

 

Lenka Müllerová
historička umění, kurátorka podsbírek výtvarného umění VM v Šumperku

 

 

obrázek

Zábřežská madona, polychromovaná dřevořezba, 1490–1500. Foto VMŠ.

 

 

obrázek

Oltář tzv. Šubrtovy kapličky se Zábřežskou madonou, 30. léta 20. století.

TOP