Šumperské portréty (K-L)

 

KAPL, Alois
KAPL, Alois

* 24. 10. 1908 Postřelmov, † 18. 2. 1994 Šumperk. Interbrigadista, účastník zahraničního odboje, vedoucí kin okr. Šumperk. Pocházel z dělnické rodiny. V r. 1937 se stal ve Španělsku velitelem děla v protiletecké dělostřelecké baterii. Bojoval o Madrid a na řece Ebro, kde byl raněn. Vrátil se do republiky, po 15. březnu 1939 byl zatčen a krátce vězněn. V r. 1939 emigroval do Polska a následně do SSSR. Vstoupil do 1. československé samostatné jednotky v Buzuluku, ale pro následky zranění byl dán do její zálohy. Po válce se stal národním správcem a vedoucím kina Praděd, nyní kino OKO, později okresním vedoucím kin. V r. 1968 zajišťoval přestavbu kina OKO na tehdy moderní projekci 70 mm. Obdržel vyznamenání „Za zásluhy“ a „Řád Rudé hvězdy“.

 

 
KASPAR, Dominik
KASPAR, Dominik

* 29. 3. 1870 Šumperk, † 26. 12. 1940 Šumperk. Učitel a funkcionář Turnvereinu. V letech 1889 – 1930 působil v Šumperku jako odborný učitel a později ředitel na německé obecné škole pro chlapce. Čelný funkcionář německého Turnvereinu, krajský předseda pro oblast střední a severní Moravy a západního Slezska. Vážená osobnost šumperského měšťanského života, dlouholetý člen městské školní rady se zájmem o historii a vlastivědu, přítel šumperského historika Franze Harrera. V jeho domku v ulici Na hradbách a v jeho rodině o prázdninách v letech 1913 – 1914 žil mladý český básník Jiří Wolker.

 

 
KAULICH, Hans
KAULICH, Hans

* 30. 11. 1855 Stará Ves /okr. Bruntál/, † 7. 7. 1938 Šumperk. Učitel a hudebník. Po studiu na učitelském ústavu v Olomouci nastoupil na měšťanku v Šumperku. Brzy tu proslul jako vynikající muzikant, sbormistr a organizátor hudebního života. Jeho odchod do Brna, kde se stal profesorem učitelského ústavu a školním inspektorem, znamenal pro kulturní život Šumperka velkou ztrátu. Na štěstí v r. 1913 se na penzi do Šumperka opět vrátil a ve svých hudebních aktivitách tu pokračoval jako dřív. Např. v r. 1925 patřil k hlavním organizátorům oslav 75. výročí vzniku pěveckého spolku v Šumperku. Do časopisu Grenzbote napsal k této příležitosti pozoruhodný příspěvek Šumperk jako hudební město.

 

 
KAULICH, Hans
KAULICH, Hans

* 17. 2. 1887 Čermná /okr. Opava/, † 1. 10. 1971 Weiden /Německo/. Německý učitel a veřejný pracovník v Šumperku, od r. 1923 člen městské rady. Pro své nacionální postoje se dostával do konfliktů s čs. úřady, ale po volebním vítězství Henleinovy strany SdP v r. 1938 byl zvolen starostou města. Zůstal jím pak po celou dobu okupace. Jako exponent nacismu byl v květnu 1945 internován a v říjnu 1946 odsouzen na 8 let žaláře. Už v červenci 1947 byl však propuštěn /údajně na přímluvu šumperských Čechů/ a přesídlil do Německa. Tam se stal zakladatelem krajanského sdružení Heimatkreis Mähr. Schönberg, od r. 1967 jeho čestným předsedou.

 

 
KLEIN, Hans
KLEIN, Hans

* 11. 7. 1931 Šumperk, † 26. 11. 1996 Bonn. Německý politik. Do r. 1945 navštěvoval německé gymnázium v Šumperku. Od r. 1946 studoval na gymnáziu v Heidenheimu v Bavorsku a potom jako stipendista národní hospodářství a historii v Anglii. Po návratu do Německa působil jako žurnalista a politik, tiskový atašé řady německých vyslanectví, v r. 1972 tiskový atašé olympijských her v Mnichově. V letech 1976 – 1996 byl za bavorskou CSU členem Spolkového sněmu a od r. 1987 ministrem. Současně byl i zástupcem předsedy Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Německu a místopředsedou Spolku pro němectví v zahraničí.

 

 
KLUČKA, Miroslav
KLUČKA, Miroslav

* 19. 10. 1924 Nižná Myšla (Slovensko), † 20. 9. 2000 Šumperk. Hospodářský pracovník, ředitel n. p. Moravolen. Základní školu vychodil v Košicích, v r. 1938 odešel s rodiči do Čech. Textilní vzdělání získal na průmyslových školách v Prostějově a v Brně, praxi v Prostějově a Hlinsku. V různých funkcích (i ve funkci ředitele) pak pracoval v podniku ARANDAR v Jeseníku. Při slučování textilních výrob v r. 1958 přešel na podnikové ředitelství Moravolnu v Šumperku, nejprve jako technolog a po politických změnách pak na léta 1970 – 1986 i podnikový ředitel. Za výrobní výsledky podniku, zejména modernizaci výrobních jednotek a prosazování kombinátní formy produkce obdržel vyznamenání Za vynikající práci.

 

 
KNECHT – BLAŽÍK, Josef, plk.
KNECHT – BLAŽÍK, Josef, plk.

* 22. 11. 1895 Obce, součást Ochozu u Brna /okr. Brno-venkov/, † 31. 1. 1956 Šumperk. Čs. důstojník. V r. 1915 se přihlásil do armády. Na ruské frontě byl zajat. Vstoupil do srbské dobrovolnické divize a poté do československého vojska na Rusi. Od r. 1920 sloužil v Olomouci a od r. 1931 v různých posádkách, v Šumperku jako velitel praporu pěšího pluku 13. R. 1936 byl jmenován velitelem praporu Stráže obrany státu s velitelstvím v Šumperku. Za války působil v civilních zaměstnáních, byl vyšetřován gestapem. Po válce formoval v Šumperku prapor pěšího pluku 13 a v r. 1946 až 1947 velel šumperské škole pro záložní důstojníky. Zde přijal jméno Blažík. Od r. 1948 do r. 1950 velel v Šumperku 13. motorizovanému praporu.

 

 
KNÍŘ, Oldřich, PhDr.
KNÍŘ, Oldřich, PhDr.

* 23. 1. 1934 Horní Moštěnice /okr.Přerov/, † 5. 11. 1987 Šumperk. Pedagog a vlastivědný pracovník. Studoval na šumperském gymnáziu /maturita v r. 1957/ a potom na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci /obory historie a čeština/. Po dokončení studia působil jako učitel v Šumperku a Hrabišíně. V 70. letech při zaměstnání se přihlásil ještě k dálkovému studiu historie a etnografie na Karlově univerzitě v Praze /doktorát v r. 1981/. Získané znalosti z obou těchto oborů mu umožnily rozsáhlou přednáškovou a také publikační činnost v regionálním tisku, zejména v šumperském muzejním sborníku Severní Morava.

 

 
KNITSCHKEOVÁ, Marie
KNITSCHKEOVÁ, Marie

* 3. 5. 1857 Šumperk, † 14. 12. 1940 Šumperk. Německá spisovatelka. Dcera ze zchudlé měšťanské rodiny v Šumperku, po většinu života se živila vyučováním hry na klavír. Od mládí se zajímala o umění, hudbu, divadlo, literaturu, záhy také sama začala psát verše, povídky, drobné scénky pro ochotníky z maloměstského nebo vídeňského prostředí. Největší úspěch ale slavila jako autorka divadelních her z historie rodného města, např. Alt Schönberg /Starý Šumperk/ o čarodějnických procesech v 17. století. Pro městské muzeum také záslužně sbírala památky na život ve starém Šumperku.

 

 
KNOZ, Vladimír
KNOZ, Vladimír

* 2. 8. 1904 Brno, † 31. 5. 1976 Šumperk. Organizátor a propagátor turistiky, vlastivědný pracovník. Od r. 1924 byl zaměstnán jako úředník nemocenské pojišťovny v Brně, od r. 1946 pak v Šumperku. Později byl několik let i správcem dětských léčeben v Teplicích nad Bečvou a Velkých Losinách. Jeho celoživotním zájmem byla turistika a vlastivědná publicistika. Je autorem nebo spoluautorem řady turistických průvodců a map (Jeseníky z let 1957 a 1975). V 60. a 70. letech se intenzívně věnoval také sběru nerostů hlavně na Šumpersku, méně i na Jesenicku. Z jeho sbírek se však uchovalo jen torzo v šumperském muzeu.

 

 
KORHOŇ, Bohumír
KORHOŇ, Bohumír

* 4. 10. 1892 Velká Bystřice /okr. Olomouc/, † 27. 7. 1940 Olomouc. Český podnikatel v Šumperku. Po maturitě na obchodní akademii v Prostějově pracoval jako úředník cukrovaru v Hulíně a Kralupech, jeho životním cílem však bylo podnikání. V r. 1930 se mu podařilo koupit Eisenbergerovu textilku na Urtlaufově, dnes Nemocniční ul. v Šumperku. Jeho mechanická tkalcovna, jediná česká továrna ve městě, pak musela čelit tvrdé německé konkurenci. Po nacistické okupaci Šumperka ovšem hned přešla pod nucenou správu a Korhoň, vůdčí osobnost šumperské české menšiny, byl zatčen gestapem. S podlomeným zdravím zemřel krátce nato v červenci 1940.

 

 
KÖHLER, Franz
KÖHLER, Franz

* 6. 1. 1881 Křinice /okr.Náchod/, † 13. 5. 1940 Paseka /okr.Olomouc/. Sudetoněmecký odborový předák a politik. Od r. 1913 sekretář Svazu německých dělníků v Šumperku, po r. 1918 se podílel na vzniku Německé nacionálně socialistické strany dělnické /DNSAP/ v ČSR. V r. 1920 na sjezdu hakenkrajclerů v rakouském Salcburku se sešel i s Hitlerem. Za DNSAP byl v Šumperku městským radním a od r. 1929 i jejím zástupcem v čs. senátu. Po rozpuštění DNSAP pracoval v Šumperku jako funkcionář německých nacionalistických odborů a aktivista Henleinovy SdP. Počátkem války onemocněl, musel se uchýlit do sanatoria a tam v květnu 1940 zemřel.

 

 
KRÁTKÝ, František
KRÁTKÝ, František

* 21. 2. 1893 Kožušany /okr.Olomouc/, † 7. 5. 1942 Mauthausen. Čs. generál, oběť nacismu. Za války bojoval v Rusku v čs. legiích. Po návratu absolvoval v čs. armádě Válečnou školu v Praze a do r. 1937 dosáhl hodnosti podplukovníka. Od listopadu 1937 až do Mnichova byl velitelem p.pl. 13 v Šumperku. Za okupace se stal velitelem ilegální organizace Obrana národa na Moravě, v říjnu 1941 byl však zatčen a v květnu 1942 v Mauthausenu popraven. Po osvobození byl in memoriam povýšen na brig. generála, město Šumperk na jeho počest pojmenovalo ulici u kasáren jeho jménem a jmenovalo ho svým čestným občanem.

 

 
KRŇÁVEK, Stanislav
KRŇÁVEK, Stanislav

* 6. 6. 1929 Rovensko, † 8. 10. 1996 Šumperk. Hospodářský a veřejný pracovník, předseda MNV. U svého otce se vyučil stolařem a v Olomouci vystudoval průmyslovou školu strojní. Nějaký čas pracoval na pile v Drozdově a v r. 1955 nastoupil do Olšanských papíren, nejdříve do závodu v Jindřichově, později jako ředitel do závodů v Písečné a Lukavici. V r. 1976 se stal předsedou Městského národního výboru v Šumperku. Za jeho působení se uskutečnila výstavba 2. etapy sídliště Sever a sídliště Temenice, byl postaven Kulturní dům ROH a zprovozněn silniční průtah městem. Z funkce byl odvolán v r. 1986. Až do důchodu pracoval opět v Olšanských papírnách. Byl nositel vyznamenání Za vynikající práci.

 

 
KUBÍČEK, Eduard
KUBÍČEK, Eduard

* 23. 7. 1888 Bartoňov, † 21. 8. 1921 Šumperk. Učitel, zakladatel českého školství v Šumperku. Pocházel z učitelské rodiny, jeho otec, Eduard Kubíček st., učitel v Bartoňově a Hrabenově, byl předním organizátorem učitelstva na severní Moravě. Eduard Kubíček ml., jako jeho otec český vlastenec a Sokol, od r. 1908 učil v Bludově a Dolních Studénkách, po vzniku ČSR byl pověřen zřízením první české obecné školy v Šumperku. Od samého začátku byla tato škola terčem útoků německých nacionalistů a jejich nenávistnému napadání se nevyhnul ani učitel Kubíček. Zemřel předčasně už v srpnu 1921.

 

 
KUBÍK, Hubert
KUBÍK, Hubert

* 18. 10. 1910 Staré Město /okr.Karviná/, † 8. 8. 1984 Šumperk. Učitel a vlastivědný pracovník. Absolvoval učitelský ústav v Opavě a od roku 1928 učil na několika školách na Těšínsku a Valašsku. Do Šumperka přišel hned po válce, do r. 1948 učil na průmyslovce, potom na základní škole v Žerotínově ul. Do kulturního života města se zapsal jako městský kronikář, správce městského archivu a zanícený vykladač historie Šumperka, oblíbený autor relací Šumperského okénka, příspěvků v Kulturním životě Šumperka, vlastivědném sborníku Severní Morava aj. V r. 1965 mu byla jako jednomu z prvních udělena Cena města Šumperka.

 

 
KUDÍLEK, Josef
KUDÍLEK, Josef

* 5. 6. 1922 Vídeň, † 19. 6. 2001 Šumperk. Herec. Jako student ochotničil už ve Vídni a po r. 1938 v Brně. Po válce nastoupil první angažmá v Brně, na rok odešel do Moravské Třebové a odtud v r. 1951 do nově vznikajícího Severomoravského divadla v Šumperku, a tomu už zůstal věrný po celý svůj herecký život. Jeho herectví bylo robustní, zemité, v nejlepším smyslu lidové. Proto právě v šumperském oblastním divadle, které si vytváření lidového divadla kladlo za svůj cíl, často nacházel uplatnění. Připomeňme třeba jeho Shakespearova Fallstaffa, Drdova Martina Kabáta, Stroupežnického Dubského, Gorkého Bezsemenova aj.

 

 
KÜHNERT, Otto
KÜHNERT, Otto

* 9. 10. 1886 Obectov /m. č. Bouzova/, † 14. 7. 1956 Bad Hersfeld / Německo/. Pedagog a vlastivědný spisovatel. Působil na německých gymnáziích v Jihlavě a Uničově a od šk. r. 1921/1922 na průmyslovce v Šumperku. Přínosnými a faktograficky spolehlivými články o dějinách severní Moravy po léta přispíval do řady regionálních časopisů, zvláště do šumperského Nordmähr. Grenzbote. Po válce jeho vlastivědná práce se severomoravskou tematikou pokračovala i v Bad Hersfeldu, kde inicioval založení archivu města Šumperka a psal do časopisu Mein Heimatbote, vydávaného krajanským sdružením německých rodáků ze Šumperka a okolí.

 

 
KÜNZEL, Richard
KÜNZEL, Richard

* 12. 12. 1877 Šumperk, † 30. 5. 1934 Šumperk. Učitel, kulturní a politický činitel. Od r. 1896 působil v Šumperku, nejprve na německé obecné škole, od r. 1905 jako odborný učitel na 1. měšťanské škole pro chlapce / na zámku/. Aktivně se účastnil veřejného, zejména kulturního života města. Od r. 1897 byl členem a později předsedou mužského pěveckého spolku v Šumperku, od r. 1921 i členem župního vedení německých pěveckých spolků v Sudetech. Počátkem 30. let za německou nacionální stranu /DNP/ se stal na dva roky starostou Šumperka. O jeho popularitě svědčí účast šumperské veřejnosti (údajně 4 000 lidí) 2. června 1934 na jeho pohřbu.

 

 
LANGER, Adolf /Dolfi/
LANGER, Adolf /Dolfi/

* 11. 6. 1910 Rejchartice, † 5. 2. 1986 Ostrava. Kapelník, hudební skladatel a publicista. Studoval na německém gymnáziu a hudební škole v Šumperku. Po maturitě v r. 1929 odešel do Prahy a působil jako profesionální hudebník v několika tanečních orchestrech. Vlastní orchestr si založil v r. 1931 a vystupoval s ním po celé republice. Přes 500 písní nahrál i na gramofonové desky. Za okupace byl několikrát vězněn v koncentračních táborech. Po květnu 1945 pokračoval v kapelnické, aranžérské, skladatelské i hudebně pedagogické činnosti. Její významnou složkou se stalo i překládání českých písňových textů do němčiny /mj. i pro K.Gotta, H. Vondráčkovou, E. Pilarovou aj./.

 

 
LANGER, Jan
LANGER, Jan

* 27. 4. 1888 Jestřebí, † 6. 8. 1944 Olomouc. Poštovní úředník v Šumperku, oběť fašismu. Po studiích na zábřežském gymnáziu dostal místo u pošty, ve 30. letech byl ředitelem pošty v Šumperku. V životě české menšiny platil za spolehlivého pracovníka v národních a kulturních organizacích, zejména v místním odboru Národní jednoty a v Sokole. Na podzim 1938 před německou okupací města byl přeložen do Olomouce. Tam pro aktivní účast v odbojovém hnutí byl v červnu 1941 zatčen gestapem. Prošel několika koncentráky, až v srpnu 1943 z Vratislavi byl s těžkou tuberkulózou propuštěn domů umřít. Jeho památku v Šumperku připomíná ulice Jana Langra.

 

 
LAUTNER, Kryštof, Alois
LAUTNER, Kryštof, Alois

* asi 1622 Šumperk, † 18. 9. 1685 Mohelnice. Farář a děkan v Šumperku, oběť čarodějnických procesů. Mládí prožil v Šumperku, poté studoval teologii, filozofii a práva v bavorském Landshutu, ve Vídni a Štýrském Hradci, v r. 1656 v Olomouci byl vysvěcen na kněze. V r. 1668 se stal farářem a děkanem v Šumperku. Jako humanisticky vzdělaný kněz se postavil proti čarodějnickým procesům, které v 70. a 80. letech 17. stol. na Šumpersku inscenoval inkvizitor Boblig. Nakonec sám se stal jejich obětí. Byl vězněn a mučen na Mírově a 18. září 1685 v Mohelnici upálen. V Šumperku je po něm pojmenována ulice.

 

 
LEBWOHL, Otto, Dr.
LEBWOHL, Otto, Dr.

* 27. 9. 1875 Mikulov, † 8. 9. 1955 Heppenheim /Německo/. Středoškolský profesor, šumperský starosta. Po vysokoškolských studiích a doktorátu působil nejprve v Moravské Třebové a potom na německém reálném gymnáziu v Šumperku. Od 20. let se výrazně zapojoval do kulturního i politického života města. V r. 1923 za německou nacionálně socialistickou stranu /DNSAP/ byl zvolen starostou Šumperka a v této funkci setrval až do r. 1933. Jako německý nacionalista se občas dostával do konfliktu s čs. úřady a musel čelit kritice ze strany šumperské české menšiny. Po r. 1945 se angažoval i v krajanském sdružení šumperských rodáků v Hesensku.

 

 
LEISCHNER, Hugo, Dr.med.
LEISCHNER, Hugo, Dr.med.

* 1. 2. 1877 Šumperk, † 5. 11. 1957 Friedberg /Německo/. Studoval na gymnáziu v Šumperku a Brně, medicínu vystudoval v Innsbrucku a ve Vídni. Už během studií praktikoval v šumperské nemocnici u primáře A. Hagera. Po promoci pracoval na několika vídeňských klinikách, v r. 1911 byl ustanoven docentem vídeňské univerzity a o rok později jmenován primářem chirurgické kliniky Zemské nemocnice v Brně. V této funkci setrval do r. 1938, kdy byl penzionován. Za protektorátu byl reaktivován a pověřen vedením všech brněnských nemocnic. Koncem války se odstěhoval z Brna do rodného Šumperka, ale v r. 1946 odtud musel odejít do Německa. Zemřel v roce 1957 v hesenském Friedbergu.

 

 
LENEČEK, Ottokar, Dr. phil.
LENEČEK, Ottokar, Dr. phil.

* 20. 12. 1867 Oravita /Rumunsko/, † 12. 8. 1942 Šumperk. Středoškolský pedagog, botanik. Absolvoval studium přírodních věd na univerzitě v Brně a Vídni, jako profesor potom působil v Litoměřicích, Ostravě a Brně. Řadu let se intenzívně věnoval přírodovědnému bádání, zejména botanice, severní Moravy se týká např. srovnání flóry Krkonoš a Jeseníků. Po odchodu do penze v r. 1921 se přestěhoval z Brna do Šumperka, aby mohl lépe pokračovat v botanických výzkumech Jeseníků. V r. 1938 byl jmenován pověřencem pro ochranu přírody v Sudetech. Jeho botanické herbáře jsou dnes uloženy ve sbírkách univerzit v Brně a v Praze a ve Vlastivědném muzeu v Olomouci.

 

 
LOCHOVSKÁ, Marie /roz. Görnerová/
LOCHOVSKÁ, Marie /roz. Görnerová/

* 14. 6. 1904 Praha, † 24. 12. 1960 Šumperk. Herečka. Studovala na dramatickém oddělení pražské konzervatoře a divadelní dráhu zahájila v r. 1923 v pražských kabaretech. V r. 1932 odešla z Prahy k venkovským společnostem, kde hrála v činohře i operetě. V r. 1945 s manželem Václavem Lochovským nastoupila angažmá v Beskydském divadle, v letech 1953 – 1959 působila v Pardubicích a pak až do své smrti v Severomoravském divadle v Šumperku. Nejvýrazněji se uplatňovala v lidových realistických postavách /Šestáková a Kordula v Tylových hrách Paličova dcera a Strakonický dudák, Klásková v Jiráskově Lucerně/.

 

 
LOCHOVSKÝ, Václav
LOCHOVSKÝ, Václav

* 10. 7. 1907 Lochovice /okr.Beroun/, † 10. 1. 1969 Příbram. Herec. Začínal v r. 1926 u divadelní společnosti V. Choděry, do r. 1944 pak působil ještě v dalších několika venkovských divadelních souborech. V letech 1945 – 1953 byl členem Beskydského divadla, 1953 – 1959 divadla v Pardubicích, 1959 – 1963 Severomoravského divadla v Šumperku a nakonec až do smrti divadla v Příbrami. V šumperském angažmá, které v jeho divadelní kariéře patřilo k umělecky nejšťastnějším, se prosadil zejména postavou Remundy v Aškenázyho hře Host /1961/, Kalafuny v Tylově Strakonickém dudákovi /1961/ a Krůty v Kunderových Majitelích klíčů /1962/.

 

 
LUSKAČ, Emil, MUDr.
LUSKAČ, Emil, MUDr.

* 23. 2. 1922 Dambořice /okr. Hodonín/, † 3. 2. 1986 Šumperk. Promoval na Lékařské fakultě Karlovy univerzity v Praze v r. 1950. První své místo nastoupil v šumperské nemocnici na kožním oddělení, později na porodnicko-gynekologickém oddělení zastupoval primáře Fr. Gazárka. Po odchodu dr. Gazárka do Olomouce se však jeho nástupcem nestal. Netajil se svým náboženským přesvědčením, a tak primariát mu byl upřen. Dr. Luskač vynikal pozoruhodným rozhledem po odborné literatuře svého oboru a zajímal se i o dějiny lékařství. Do Kulturního života Šumperka napsal např. článek o počátcích šumperské nemocnice. Dlouho vážně nemocný zemřel předčasně už v roce 1986.

 

 
LUKAS, Josef
LUKAS, Josef

* 20. 10. 1850 Bratrušov, † 6. 5. 1939 Šumperk. Učitel a vlastivědný pracovník. V r. 1871 nastoupil jako učitelský pomocník ve Vízmberku /Loučné/ a po dvou letech přešel jako odborný učitel na měšťanskou školu v Šumperku. Na ní pak působil nepřetržitě plných 43 let, až do r. 1916. Zajímal se o vlastivědu, historii rodné obce i rodného kraje, místní pověsti, lidové zvyky, přísloví apod. a drobné články s touto tematikou po léta otiskoval v šumperském časopise Grenzbote. Stejně intenzívní zájem projevoval i o přírodu, zvláště botaniku. Jeho herbář svým úctyhodným počtem téměř 3100 položek stále představuje cennou součást sbírek kvetoucích rostlin Vlastivědného muzea v Šumperku.

 

 
TOP