Milena Filipová - Výmalba kaple sv. Jana Nepomuckého v klášterním kostele v Šumperku

 
Původně středověká stavba dominikánského klášterního kostela v Šumperku má své počátky někdy ve 2. polovině 13. století. Během své existence kostel několikrát vyhořel a byl přestavován. Poslední velká přestavba po roce 1669 mu dala barokní vzhled. Po zrušení kláštera Josefem II.  se stalo majitelem klášterního kostela Město Šumperk. Po roce 1945 byla kostelu věnována ze strany vlastníka minimální péče, takže stavba se stala havarijní.
 
Při rekonstrukci chrámu v letech 1991 – 2005 dalo Město Šumperk restaurovat i fresku v kapli sv. Jana Nepomuckého, která byla do té doby překryta novodobou výmalbou z počátku 60. let 20. století.
 
Kaple sv. Jana Nepomuckého byla ke klášternímu  kostelu Zvěstování Panně Marii přistavena před polovinou 18. století. Je to jednoduchá pozdně barokní architektura s půlkruhově ukončeným mělkým kněžištěm zaklenutým konchou 1) a s valeně zaklenutou lodí s mělkými, v ploše klenby málo zřetelnými, vstřícnými lunetami nad okny a nikami. Rytmus dodávají interiéru stavby svazky pilastrů nesoucí masivní římsu.V kněžišti jsou subtilnější, výrazně se ale uplatňují v ploše zdi lodi a v rozích kaple. Klenba lodi však není přerušena pasem, jak by se dalo očekávat vzhledem k existenci pilastrů, ale vytváří jednolitou, místy nepatrně zvlněnou plochu.
 
Kaple byla vyzdobena nástropní figurální malbou a dekorována rokokovými motivy až v  roce 1755 uničovským malířem Ignácem Oderlickým (1710 – 1761). Ten obdržel v polovině 50. let 18. století na Šumpersku rozsáhlé zakázky. Vedle práce pro dominikány v šumperském klášterním kostele to byla i výmalba děkanského chrámu sv. Jana Křtitele, kostela sv. Barbory a kostela Nejsvětější Trojice v Kopřivné. Nástěnné malby v dominikánském i děkanském kostele byly ve 20. století překryty běžnou soudobou výmalbou. Proto mohla Libuše Dědková, autorka životopisné studie s hodnocením a soupisem díla Ignáce Oderlického, pouze citovat informaci Ř. Wolného o dřívější existenci fresek. 2)  Dílo zůstalo pod přemalbou až do 90. let 20. století.    K jeho restaurování byl v roce 1994 přizván prostřednictvím pražské restaurátorské agentury Brandl, s.r.o., restaurátor, akademický malíř Jan Severa, a to pouze k restaurování plochy konchy. Výchozí situace byla dramatická. Neopadávala jen novější výmalba, ale i omítka klenby byla tak narušena prorůstající dřevomorkou, že se místy odtrhávala spolu s původní malbou. Celou sezónu věnoval restaurátor snímání mladší výmalby a transferu 3) některých partií fresky, fixaci omítek, čištění a také likvidaci hub a plísní. Spolu s prací restaurátora probíhaly v kostele zednické rekonstrukční práce a byla zde stále poměrně vysoká vlhkost. A protože půdy byly čerstvě zbaveny letitého nánosu smetí, které dobře izolovalo klenby, přišla v následující zimě neočekávaná komplikace. Na očištěné fresce se díky promrzání zdiva a vysoké vlhkosti v interiéru kostela objevil ledový příkrov. Zainteresovaní čekali netrpělivě na jaro, zda omítka i malba vydrží, až led zmizí. Dílo mělo štěstí a mohlo se v restaurování pokračovat.
 
Freska v konše byla následujícího roku dokončena. Zároveň byla zjištěna i neobyčejně bohatá dekorativní výzdoba doplněná zlatem mezi okny a v jejich špaletách. Další restaurování vyžadovalo vysoké náklady, a tak bylo provedeno spolu s ostatními svislými zdmi kaple až v letech 2000 – 2003, zároveň s obnovou novější olejové malby na západní zdi kaple. 4)
 
Město původně nepočítalo s obnovou malby na stropě lodi kaple. Po vymalování svislých stěn však bylo její obnovení v zájmu celistvosti prostoru nutné. Práce se opět ujal Jan Severa a v letech 2004 – 2005 odkryl a zrestauroval na klenbě dva výjevy ze života Jana Nepomuckého. Byla to práce nelehká, torzo výmalby bylo nutné v mnoha částech doplnit rekonstrukcí, protože pod novější výmalbou se na mnohých místech dochovala pouze torzální podkresba miniem.
 
Léta trvající restaurování Oderlického fresky bylo finančně velmi nákladné. Pokud byly k dispozici prostředky z Programu regenerace 5) bylo možné pracovat intenzívně. Později město dodávalo prostředky na restaurování jen z vlastního rozpočtu, tempo se poněkud zpomalilo, ale práce pokračovaly. Díky tomuto vytrvalému snažení je v kapli sv. Jana Nepomuckého od roku 2005 veřejnosti přístupné dílo I. Oderlického v obnovené kráse. Technicky jde o fresco-secco, malbu malovanou do čerstvé omítky a později už na suchém podkladě domalovávanou.
 
Výmalbu tvoří tři izolované narativní výjevy, které kupodivu nezpracovávají dramatické výjevy legendy o sv. Janu Nepomuckém, jako je jeho mučení nebo utopení ve Vltavě. V kněžišti je znázorněna ve  dvou postavách anděla a serafína apoteóza sv. Jana Nepomuckého prostřednictvím starozákonního textu. 6) Jedná se o 6. kapitolu a 6. až 8. verš z Izaiáše: „ 6. I přiletěl ke mně jeden ze serafínů, maje v ruce své uhel řeřavý, kterýž kleštěmi vzal byl z oltáře. 7.  A dotkl se úst mých a řekl: Aj hle, dotkl se uhel tento úst  tvých; neboť odešla nepravost tvá, a hřích tvůj shlazen jest. 8. A potom slyšel jsem hlas Pána řkoucího. Koho pošlu? Kdo nám půjde? I řekl jsem: Aj já, pošli mne.“  Obě  okřídlené postavy jsou lehce nahozeny, pozadí výjevu je neurčité, tvoří je prosvětlená oblaka, která přecházejí v dekorativní výzdobu. Freska v lodi kaple znázorňuje výjevy ze života světce, dva naprosto poklidné děje, kázání Jana Nepomuckého a Nanebevzetí  Jana Nepomuckého. První výrazně kontrastuje s malbou v kněžišti především použitými kresebnými prvky, jimiž jsou některé části zvýrazněny. Je to především dominantní  perspektivní zobrazení temné sloupové architektury, v níž se ztrácí skupina jemně provedených postav obdobně jako kazatelna se sv. Janem Nepomuckým. Zdá se, že zde s I. Oderlickým někdo výrazně spolupracoval. Je velice pravděpodobné, že to mohl být umělcův syn Jan či další uničovský malíř Jakub Zink, od něhož je v kostele křížová cesta. Žádný z nich nedosáhl kvality projevu Ignáce Oderlického a nebyli tak dobře situovaní jako on a patrně hůře dosahovali na samostatné zakázky. Vezmeme-li v úvahu informaci Řehoře Wolného, že v roce 1755 byl Oderlický vedle fresky v kapli sv. Jana Nepomuckého i autorem výmalby s rozsáhlými freskami v kostele sv. Barbory i v chrámu sv. Jana Křtitele v Šumperku, 7) je spoluúčast dalších umělců i v klášterním kostele více než pravděpodobná. Nelze ale ani vyloučit, že se při rekonstrukci chybějících částí fresky při nedávném restaurování nesešel restaurátor zcela s původním rukopisem umělce. Ve druhém výjevu v klenbě lodi není již použita žádná architektura, ale opět oblačná prosvětlená sféra s anděly, která svým charakterem daleko lépe koresponduje s výmalbou klenby kněžiště.
 
Ignác Oderlický věnuje ve svých malbách v Kopřivné i v kostele sv. Barbory významnou pozornost pozadí. Jde zpravidla o krajinu, 8) někdy i konkrétní, lehce nahozenou, s odpovídající barevnou perspektivou. V případě kaple sv. Jana Nepomuckého dal přednost tajemnému nebeskému světlu, obklopujícímu zázrak, kterým žili čeští i moravští věřící v první polovině 18. století, před i po kanonizaci světce.
 
Po  restaurování donedávna neznámých prací Ignáce Oderlického v Šumperku bude patrně nutné pokusit se přehodnotit informaci Wolného právě v souvislosti s případnou spoluúčastí dalších umělců a také restaurátorů v 19. a na počátku 20. století a snad i  časové určení jednotlivých prací. Nově restaurovaná výmalba kostela sv. Jana Křtitele 9) je totiž oproti  ostatním umělcovým pracím v regionu pojatá monumentálněji a má blíže k baroknímu než rokokovému zpracování a výrazu. Také v kostele sv. Barbory má freska lodi a presbyteria nápadně rozdílný umělecký rukopis, i když přihlédneme k in situ doloženému restaurování  presbyteria Antonem Gerschem v 1. polovině 19. století.  
 
 
 
 Poznámky:
1) Koncha je zde klenba ve tvaru čtvrtinové výseče koule.
2/ Dědková, L.: Ignác a Jan Oderličtí a Jakub Zink- barokní malíři v Uničově. In: Sborník památkové péče v Severomoravském kraji 5, Ostrava 1982, s.109 – 130.
3/ Transfer je přenos díla mimo původní podkladovou plochu.
4/ Autorem je Karl Brachtel ml., akademický malíř, rodák ze Šumperka, patrně někdy v 1. čtvrtině 20. století.
5/ Program regenerace je organizační a finanční podpora poskytovaná ministerstvem kultury historickým městům k obnově památek.
6/ Za upozornění děkuji Michalu Šelembovi. restaurátorovi pracujícímu na odkrytí Oderlického fresky v děkanském chrámu sv. Jana Křtitele v Šumperku .
7/ Wolný IV, s. 140 n.
8/ Např. krajina v okolí Šumperka v nástěnné malbě v kapli sv. Barbory i postavy v krajině ve výmalbě kostela v Kopřivné. I u menších prací v olejomalbách v kostele Zvěstování Panně
Marii v Šumperku je krajině věnována pečlivá pozornost.
9) Ukončeno v r. 2008.
 
 

 

Závěr kaple sv. Jana Nepomuckého před a po restaurování fresky a oltáře. Foto J. Mašek

 

 

Obnovená freska v kněžišti. Foto J.Mašek

 

 

 

Kázání sv. Jana Nepomuckého a jeho Nanebevzetí namalované v klenbě lodi. Foto J. Mašek

TOP