Geologická revize lokality Bludov, Nový lom

Lokalita Bludov, Nový lom se nachází severně od obce Bludov, 400 metrů východně od autobusové zastávky Bludov, točna. V lomu probíhá příležitostná těžba, většinou v jarních měsících. Lom tvoří hlavně severní stěna o délce přibližně 100 metrů. Výška stěny je 20 metrů.

Lokalita patří do jižní části keprnické klenby, která je součástí silezika Moravskoslezské oblasti Českého masivu. Nachází se zde i kontakt s magmatickými horninami Šumperského masivu. Keprnická klenba je omezena tektonicky, na západě staroměstským krystalinikem a velkovrbenskou skupinou, na východě je oddělena od desenské klenby koutským synklinoriem. Na jihu je keprnická klenba oddělena bušínským zlomem od zábřežského krystalinika.

Vápenato-silikátové horniny (často označované jako erlán nebo bludovit) leží v jižní části jaderné skupiny keprnické klenby, v horninách tzv. hrabenovského ostrova skupiny Branné. Přítomny jsou svory, kvarcity a vápenec spodního oddílu skupiny Branné a migmatizované ruly a staurolitové svory keprnické klenby. Vápenato-silikátové horniny tvoří dvě paralelní čočkovité polohy, konformně uložené v komplexu svorů, svorových rul a pararul.

Od jihovýchodu zasahuje k lokalitě výběžek tělesa Šumperského masivu. Čočky mají směr od severovýchodu na jihozápad a jsou porušeny několika tektonickými liniemi, které patří k bludovskému zlomu.

Ve vertikálním členění se rozlišuje tzv. nadložní poloha, která má délku 320 m a maximální mocnost asi 50 m. Ukončení polohy je tektonické při mocnosti 20-30 m. Nadložní poloha obsahuje vložky svorových rul a nejlépe je odkryta právě v Novém lomu. Podložní poloha je rozsahem menší a z větší části je překryta kvartérními sedimenty. Průměrná mocnost je 12 m. (Gálová, 1996 - Gramlička, 2005)

Lokalitu lomu Bludov jsem navštívil 27. srpna 2018, těsně po jeho každoročním odstřelu. Podoba lomu se v poslední době změnila jen nepatrně (první obrázek představuje pohled směrem na západ a druhý směrem na východ).

 

Těžba je jen občasná a je velmi geologicky prospěšná. Lom díky nahodilé a občasné těžbě nezarůstá a nepustne a vždy se dají v této lokalitě najít velmi zajímavé nálezy.

Na prvním místě můžeme uvést klasický taktit. Obsahuje vyvážený poměr zeleného diopsidu a epidotu, hnědého granátu a světlé křemičité vrstvy.

 

Druhý vzorek představuje zelený diopsid a kalcit se zonálními biotitovými čočkami.

 

Třetím vzorkem je kámen spojující krystaly epidotu na horní straně a zajímavé drobné krystalky apofylitu na boční straně.

 

Další dva vzorky představují „granátovec“, horninu, jež se zde vyskytuje v hojném množství a je složena až z 80% podílu granátu, pravděpodobně hessonitu.

 

Dalším velmi zajímavým nálezem, kterým tato lokalita oplývá ve velkém množství, je světlý wollastonit s kalcitem a velkými, až 10mm zrny hessonitu.

 

Posledním ze vzorků s velkým obsahem granátu je tato hornina, spojující v sobě ještě zajímavý kontakt s epidotem.

 

Velmi zajímavým, leč málo početným nálezem je v lomu Bludov ametyst. V našem případě spíše našedivělý až mírně fialový křemen přirostlý k taktitu.

 

Nejkrásnějšími nálezy jsou však taktity, na kterých je společně wollastonit s epidotem a pravděpodobně vesuviánem.

 

Nálezů z této drobné, avšak velmi krásné lokality bylo samozřejmě mnohem více, ale do svého krátkého článku jsem je kvůli prostoru neuváděl. Většina nálezů byla zároveň zaevidována ve Vlastivědném muzeu v Šumperku, a proto může být předmětem dalšího studia případných zájemců. Na závěr ještě malá ukázka dvou krásných velkých balvanů, jež by se ale do šuplíků v depozitáři nevešly.

 

Milan Dvořák

 

Použitá literatura:

Gálová M.: Mineralogické a petrografické studium vápenato-silikátových hornin z Bludova. Brno PřF MU. 1996.

Gremlička R.: Alpské žíly se zeolity z vápenato-silikátových hornin u Bludova. Brno PřF MU. 2005.

 

 

TOP