Poklady ze sbírek
více +

Poklady ze sbírek

Historické okénko Šumperska
Více +

Historické okénko Šumperska

Vlastivědný sborník Severní Morava
více +

Vlastivědný sborník Severní Morava

Kříže, kapličky a boží muka na Šumpersku
více +

Kříže, kapličky a boží muka na Šumpersku

Vlastivědné zajímavosti
více +

Vlastivědné zajímavosti

Odborné články
více +

Odborné články

Vydané publikace
více +

Vydané publikace

Šumperské portréty
více +

Šumperské portréty

Interaktivní výstava Hrátky s penězi je nejenom pro naše nejmenší návštěvníky. Seznamuje také s historickým vývojem platidel, a to od předmincovních forem přes kovové mince až po vznik papírových bankovek. Nyní se blíže seznámíme s tzv. „těžkou mincí“.

Na konci 13. století byly střední brakteáty (předchůdci pražských grošů) raženy z velmi tenkého stříbrného plechu a rychle se lámaly. O mincovní reformě se v Čechách uvažovalo již před rokem 1300. Zásadním podnětem k její realizaci se však stalo objevení rozsáhlých ložisek stříbrné rudy v kutnohorských horách. Peněžní reformě bezprostředně předcházela úprava související s rostoucí těžbou stříbra – tzv. Ius regale montanorum. Mincovní reformou Václava II. (1271–1305) v roce 1300 byla zrušena brakteátová mince, ale i dosavadní denárový měnový systém. Hlavním cílem reformy bylo zavedení „těžké mince“ – groše a jeho 12 dílů, parvů. Slovo groš je překladem slova „grossus“ = tlustý. Z nově uvedené hřivny o hmotnosti 253 g mělo být raženo 64 grošů o průměrné hmotnosti 3,97 g. Veškerá ražba pro celé České království byla soustředěna do jedné mincovny v Kutné Hoře (Vlašský dvůr). K provedení měnové a mincovní reformy povolal český král Václav II. do Prahy peněžní odborníky z Florencie Riniera, Apparda a Cina, autorem českého horního práva (ius regale montanorum) byl římský právník Gozzius z Orvieta (nazývaný též Gozzo z Orvieta), který přišel do Prahy v roce 1292. Zavedením pražského groše se panovníkovi podařilo stimulovat hospodářský vývoj a zahraniční obchod, vytvořením nového horního zákoníku se definovala role státu ve vztahu k hornické činnosti.

Pražské groše Václava II. z období let 1300–1305 byly po všech stránkách vrcholem mincovního umění své doby. Na lícní straně je česká koruna a ve dvojitém opisovém kruhu titul panovníka WENCESLVS SECVNDVS – DEI GRATIA REX BOEMIE. Na rubu český lev s jedním opisovým kruhem, kde je uvedeno GROSSI PRAGENSES. Velikost střížku byla 28 mm a mince měly mít původní hmotnost 3,95 g, ale dosahují 3,5 až 3,7 g. Parvus vznikal současně vedle groše, jeho průměr byl 16 mm, hmotnost 0,49 g a měl stejné symboly jako groš. Centralistický mincovní systém se podařilo prosadit na Moravě, kde došlo ke zrušení všech mincoven. Český groš se poměrně velmi záhy stává mezinárodní platební jednotkou. Významné postavení českého groše bylo podmíněno několika okolnostmi – ekonomickým vzestupem země, objevem a využitím rozsáhlých nalezišť stříbrné rudy a obchodními a politickými styky, neboť Praha se ve 14. století stává hlavním městem Římsko-německé říše.

 

obrázek obrázek

Pražský groš (Václav II.), sbírka zábřežského muzea, 1283–1305, H 357 

 

 

obrázek

TOP