Aktuality

 

  • Volné pracovní místo

    Vlastivědné muzeum v Šumperku, příspěvková organizace nabízí volné pracovní místo

     

    pracoviště: Šumperk, Hlavní třída 22

    profese: Kurátor sbírkových a mobiliárních fondů - botanik

    nástup: předpoklad – leden 2020 (po domluvě později)

    hlavní pracovní poměr: doba určitá (lze prodloužit na dobu neurčitou)

    Požadavek vzdělání: Bc.- přírodovědné zaměření

    Pracovní doba: 40 hod. týdně

    Ohodnocení: základní plat dle nařízení vlády č. 341/2017 Sb., v pl. zn.

     

    Bližší informace podá:

    Mgr. Kollerová Michaela, vedoucí OOČ

    Mobil: 736 760 600 (od 8,00 hod. – do 13,30 hod.)

    e-mail: michaela.Kollerova (@) muzeum-sumperk.cz

     

    Anna Stebnická, mzdová účetní,

    telefon: 583 363 080 (od 8,00 hod. – do 13,30 hod.)

    e-mail: anna.stebnicka (@) muzeum-sumperk.cz

 

  • Na základě Usnesení vlády ČR č. 1021 ze dne 12. října 2020 o přijetí krizového opatření zakazuje vláda pro území České republiky, z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru s účinností ode dne 12. října 2020 od 00:00 hod., mimo jiné také, návštěvy a prohlídky muzeí, galerií, výstavních prostor, hradů, zámků a obdobných historických nebo kulturních objektů, hvězdáren a planetárií.
    V této souvislosti budou všechna zařízení Vlastivědného muzea v Šumperku uzavřena, a to do odvolání. Děkujeme za pochopení.

 

 

  • Informace pro zákazníky podle zákona č. 634/1992 Sb. – Zákon o ochraně spotřebitele

    V souladu se zněním § 14 zákona č. 634/1992 Sb., v platném znění, je prodávající povinen informovat zákazníka o podmínkách mimosoudního řešení spotřebitelských sporů.

    Ve všech zařízeních Vlastivědného muzea v Šumperku, příspěvková organizace, je subjektem věcně příslušným k mimosoudnímu řešení spotřebitelských sporů statutární zástupce organizace:

    Ředitelka organizace: PhDr. Marie Gronychová

    Email: marie.gronychova (@) muzeum-sumperk.cz

    Tel.: 583 363 071, 603 174 509

    Web: www.muzeum-sumperk.cz

 

 

  • obrázek

 

 

  • obrázekVýzva ke spolupráci

    V muzeu se snažíme zachytit a zdokumentovat život v našem regionu i v období epidemie COVID-19. Proto se obracíme i na Vás s prosbou o pomoc.

    Povedlo se Vám zachytit Vaše město, okolí nebo zajímavé okamžiky z Vašeho života v období koronavirové epidemie? Byli byste ochotni věnovat tyto fotografie k uchování v našem muzeu? Pokud ano, tak neváhejte a napište nám. Fotografie s popisem můžete zasílat na adresu muzea: vmsumperk (@) muzeum-sumperk.cz.

    Předem děkujeme za případnou spolupráci.

 

 

 

 

 

 

  • Hrubý Jeseník před 140 lety

    Nakladatelství Pavel Ševčík – Veduta ve Štítech vydalo v roce 2018 reedici tří kapitol z Cest po Moravě z roku 1883 od Jana Havelky. Vázaná knížka s titulem „Cesta na Praděd“ má 87 stran.

    Text má „kouzlo nechtěného“ hlavně svým i na svou dobu starobylým slohem. Ovšem i tím, jak z dnešního hlediska zvláštní byla turistika ve svých počátcích. Hlavně z něj však vyčteme mnoho o reáliích té doby. Jaké doby? Roky obou cest v textu nejsou uvedeny, určitě šlo o léta mezi 1872 a 1878. To vyplývá již z toho, že začátek a konec cest byl na nádraží v Sobotíně (to bylo v provozu od r. 1871) a z Rýmařova se tehdy ještě nedalo jet vlakem, protože lokální trať do Valšova pochází až z roku 1878,

    Neobyčejně cenné je líčení všedního života na Františkově myslivně a toho, jak tam přijímali turisty. Zaměstnanci kleinovského panství měli před turisty přednost – ti spali na postelích a turisté na zemi na slámě. Značení v horách tehdy ještě nebylo, to začíná až o několik let později. Takže bez průvodce bylo snadné zabloudit.

    Nejvyšší moravskou horu nazývá Havelka Praděd. To nebylo ani v té době ani později ještě pravidlem. Jinak jen nemnoho názvů hor se kryje s dnešními. Břidličná je u Havelky Břidlisko, Pec (nebo Pecny) je Pekárna, Havelkova Skalka Petrovská jsou Petrovy kameny.

    Zaujme určitě líčení, jak se stádo asi sto dvaceti koz páslo na Petrových kamenech a jejich okolí. Podobně zajímavé je pozorování, jak horalé sbírali na holích keříčkovitý lišejník islandský (pukléřku islandskou) do velkých žoků. Údajně k škrobení plátna, ale používal se i jako léčivá bylina. V Karlově Studánce viděli zase turisté za tmy plamen šlehající z komína místní hutě.

    Pozoruhodné je, že mnoho místa věnuje autor čarodějnickým procesům na Velkolosinsku a jmenovitě uvádí i všechny oběti. Ještě mnoho jiného se dočteme v útlé knížce. Stojí za to si ji přes poměrně vysokou cenu (160 Kč) koupit.

    Zdeněk Gába

 

  • Vzpomínáte na letošní jarní vichřici, která nadělala v Jeseníkách tolik polomů? Jeden strom se vyvrátil přímo v areálu hradní zříceniny Rabštejn. Z obnažených kořenů vysbírali spolupracovníci VM celou krabici fragmentů keramických nádob a hlavně kusů reliéfních kachlů z raného novověku a odevzdali do našeho muzea. Vzhledem k tomu, že zde nikdy neproběhl archeologický výzkum, po odborném zpracování si od získaného souboru slibujeme osvětlení koncové fáze osídlení hradu. Budeme informovat.

    Fragmenty keramických nádobFragmenty keramických nádobVývrat - fragmenty keramických nádob
TOP